Pokud pozorujeme mravence v přírodě časem nás začne zajímat co se asi děje uvnitř mraveniště, kam nevidíme. A tak můžeme zkusit chov mravenců doma. Pokud chováme mravence doma nejen, že můžeme nahlédnout co se děje uvnitř hnízda , ale můžeme mravence pozorovat i když venku nejsou zrovna nejlepší podmínky, prší , je zima a pod. Co tedy budeme k chovu mravenců potřebovat?

Předem si musíme rozmyslet jaký druh mravenců chceme chovat.Z našich mravenců jsou pro chov vhodné například některé druhy z rodů Lasius, Tetramorium, Myrmica ale můžeme zkusit i velké mravence Camponotus ,kteří mají také poměrně málo početné kolonie.Tyto mravence je však vhodné zimovat, a tak pokud nemáme pro zimování vhodné podmínky můžeme zkusit mravence tropické.Pro začátek, bych ale doporučoval mravence naše a to především proto, že tropičtí mravenci jsou poměrně špatně dostupní.Pokud chováme naše, případně jiné evropské druhy a nezimujeme mravenci žijí také, ale množí se pomaleji, královnu to oslabuje a pravděpodobně jí to také zkracuje život.

Já osobně používám pro chov mravenců několik typů formikárií.Pokud chceme vidět dovnitř hnízda můžeme použít na stavbu formikária více druhů materiálu.Mě se nejvíce osvědčily tvárnice Ytong a sádra a pro chov malých začínajících kolonií používám průhledné plastové krabičky, které umístím do větší nádrže s menší vrstvou země.Tento typ formikária používám někdy i pro mladé královny, které ještě kolonii nezaložily.Většinou mám ale mladé královny do vylíhnutí prvních dělnic ve zkumavkách,(nejlepší jsou dle mých zkušeností plastové) do kterých dám na dno chomáč vlhké vaty.Zkumavky pak uzavřu zátkou s malými otvory (samozřejmě takovými, aby královna ani pak vylíhlé dělnice nemohly odejít). Jsou také druhy mravenců, které vyžadují podmínky odlišné od většiny ostatních a pro takové je třeba zhotovit i formikárium odlišné.

Blíže tedy k některým typům formikárií, která používám. Fotografie jednotlivých typů jsou - Zde

Formikárium z tvárnice Ytong:
Toto formikárium se mi velmi osvědčilo pro většinu druhů mravenců a daří se v něm i mravencům, kteří vyžadují vyšší vlhkost. Stavba formikária- tvárnici Ytong je možné zakoupit ve stavebninách.Já používám sílu 7 cm, ale pro malé druhy je možné použít i 5cm.Tvárnice můžeme použít buď celou, nebo jí zmenšit.Ytong je poměrně měkký a tak není problém ho uříznout třeba pilkou na železo. Z vrchní strany pak pomocí dláta nebo šroubováku vytvoříme systém chodeb o hloubce přibližně dvou délek mravenčího těla.Záleží tedy na druhu mravence, který budeme chovat. Pokud však chováme menší druh a chodby máme hlubší mravencům to většinou nijak nevadí. Z boku tvárnice pak provrtáme nejlépe alespoň dva otvory do kterých nasuneme gumovou hadičku, kterou bude vlastní hnízdo spojené s výběhem.Tím může být jakákoliv větší dobře uzavřená nádoba do které dáme menší vrstvu země.Druhá hadička vycházející z formikária se může hodit v budoucnu, až bude kolonie větší takže budeme moci napojit další tvárnici a hnízdo tak rozšířit. Celý systém chodeb pak zakryjeme sklem, ale protože Ytong není úplně hladký a menší mravenci by mohli pod sklem prolézt, tvárnici obrousím a utěsním formikárium tak, že udělám okolo systému chodeb proužek ze silikonu.Ten ale před přiložením skla překryji igelitem který před tím ještě mírně omastím třeba rostlinným olejem.Pak přiložím sklo zatížím a počkám, až silikon zatvrdne.Pak igelit odstraním a vrátím sklo zpět.Přilepit sklo k tvárnici by nebylo příliš vhodné, protože může nastat v budoucnu situace, kdy bude nutné sklo sejmout. Na spodní straně tvárnice vytvoříme nohu, kterou pak postavíme do nádobky s vodou. Touto nohou pak vzlíná voda do hnízda.Je dobré aby po nasáknutí byla tak třetina chodeb vlhká.Pokud máme formikárium hotové a vlhkost se již dostala k chodbám můžeme do výběhu vpustit mravence.Oni se pak sami do chodeb nastěhují.Dobré je také sklo překrýt třeba kusem kartonu, aby dovnitř nevnikalo světlo a mravence nerušilo.Potřebnou vlhkost zajistíme pak pouze jednoduchým doléváním vody do nádobky pod formikáriem.

Formikárium sádrové:
Já používám dva typy sádrových formikárií.Jednak sádrovou desku s chodbami která leží vodorovně a je napojena hadičkou na výběh a pak takové, že sádrová deska je umístěna svisle u pření stěny skleněné nádrže. Postup stavby vlastního sádrového hnízda je stejný. Do vhodně velké krabice vyložené igelitem položím sklo, ideální je pokud je krabice o něco větší než sklo, takže když položíme sklo doprostřed zůstane po všech stranách okolo skla tak 2 cm volného místa na kterém plastelínou vytvořím systém chodeb a celé to pak zaliji sádrou.Důležité je aby některé z chodeb ústily z boku sádrové desky.Po zatvrdnutí sádry sejmu sklo a odstraním plastelínu.Pak nějakým ostrým předmětem udělám v sádře v místě kde bude sklo drážky, kterými mohu dodávat vodu do formikária. Poté sklo zase vrátím a v případě , že chci mít formikárium volně vodorovně položené, napojím sádrové hnízdo hadičkou na výběh.Průměr hadičky volíme zase dle velikosti mravenců, jaké budeme chovat.Tento typ formikária je pak třeba vlhčit minimálně jednou za 3 dny. Nejlépe se vlhčí právě pomocí drážek injekční stříkačkou.Sádrou voda většinou příliš dobře nevzlíná a tak řešení dodávání vody podobným způsobem jako u hnízda Ytongového nedoporučuji.Toto formikárium doporučuji spíše pro mravence, kteří mají rádi sušší prostředí. Další možností je umístit sádrovou desku do nádrže (třeba prázdného akvária) k přednímu sklu, případně je možné použít více desek k více stěnám.Prostor za sádrovými deskami pak můžeme vyplnit zemí nebo směsí země a písku. Vytvoříme tak vlastně výběh. Při tom je nejlepší pokud je úroveň povrchu země o něco níže než vrchní strana sádry. A to proto, že se v opačném případě mezi skla na sádrové desce a čelního skla akvária časem nějaká zem dostane a zhorší tak možnost pozorování mravenců. Akvárium pak doporučuji přikrýt sklem ve kterém je otvor nebo více otvorů okolo kterých je možné ze spodní strany pomazat sklo třeba dětským olejíčkem a zabránit tak mravencům v úniku. Je ale třeba pamatovat na to, že akvária nejsou často slepena úplně přesně a stěny jsou nestejně vysoké a tak je často třeba tyto nerovnosti dotěsnit třeba silikonem. Hnízdo pak vlhčíme nejlépe drážkami v sádře, případně nalitím vody na zadní stěnu sádrové desky.V tom případě ale hrozí, že se mravenci nastěhují tam a neuvidíme je. Pokud je formikárium hotové je dobré zase chodby zastínit.Mravence pak vpustíme na povrch země a oni se sami do chodeb nastěhují. Tento typ formikária se mi také osvědčil.

Formikárium z plastových krabiček:
Další možností především pro menší kolonie je vložit do větší nádoby zajištěné proti úniku menší průhledné krabičky.Pro tento účel se hodí například krabičky od bonbónů Tic tac. Do těchto krabiček vyvrtám po stranách vstupní otvory a otevřenou krabičku přiložím volnou stěnou k přední stěně chovné nádrže.Vlhčím pak zem po stranách u této přední stěny. Také je možné použít krabičku s otvory ale jinak uzavřenou a vlhčit jen zem nedaleko krabičky.Mravenci se tam i tak často nastěhují, což je možné podpořit i tím, že jí zatemníme třeba kouskem kůry.

Jiné typy formikárií:
Jsou ale také druhy mravenců, které v těchto typech formikárií chovat nelze, například někteří tkalci (Oecophylla, Polyrhachis) pro které je lepší prostornější terárium s rostlinami. Protože se však jedná o mravence musí být samozřejmě dobře zajištěné proti úniku. Také pro mravence Atta nebo Acromyrmex, kteří mají své houbové zahrádky je třeba použít větší terárium s větší vrstvou substrátu (rašeliny), který je třeba udržovat přiměřeně vlhký. Pro tyto mravence je ale také třeba dostatečná teplota (především houba je citlivá).Ideální je 26-27C.Při vyhřívání takového terária, není vhodné teplo odspodu, protože v tom případě dochází k vysoušení rašeliny.Takže ideální je z vrchu, nebo od stěny, ale výše, než je povrch substrátu.Teplotu je u těchto mravenců také dobré udržovat s pomocí termostatu.Pokud je terárium dostatečně velké je možné vkládat krmné rostliny přímo tam, nebo je možné terárium napojit na další nádobu určenou ke krmení.

Pokud tedy máme formikárium hotové, můžeme si pořídit mravence. Nejlepší je chytit mladou samičku, která po rojení ztratila křídla a hledá místo, kde by založila novou kolonii.Například u mravence Lasius niger není v době rojení problém takovou královnu nalézt, nejčastěji jsou k vidění na cestách, chodníkách, či jiných volných plochách.Takovou samičku je pak nejlepší umístit do zkumavky viz výše a chovat jí tam až do doby, než se vylíhnou první dělnice.Toto lze ale jen u druhů, kde novou kolonii zakládá královna sama bez pomoci. Pokud chceme kolonii již vetší je možné sebrat královnu i s dělnicemi přímo z kolonie, kterou nalezneme třeba někde pod kamenem.Nejlepší je takto zakládat kolonie u druhů, které mají královen více (například rod Myrmica).Tam pak sebereme královnu s částí dělnic. Pokud chceme chovat mravence tropické můžeme si pro ně buď zajet někam do tropů, nebo je koupit.V zahraničí (Anglie, Německo ) je možné takové mravence koupit, ale ceny tropických mravenců jsou většinou poměrně vysoké.

Krmení mravenců:
Máme tedy formikárium, mravence a teď je tedy ještě potřeba vědět jakou potravu mravencům podávat. Pro většinu druhů je ideální kombinace masa( hmyz) a medu s tím, že nejlepší je med medovicový. Dále je možné mravencům dát občas kousek piškotu, případně ovoce.Záleží ale na druhu mravence a tak je třeba to vyzkoušet a pozorovat co budou mravenci přijímat. Nespotřebované zbytky potravy a odpad mravenců je třeba pravidelně odstraňovat aby se v hnízdě nezačali množit roztoči, kteří mohou být velmi nebezpeční a nebujely plísně. Jsou také druhy mravenců, které mají specifické nároky. Například mravenci zrnojedi, které krmíme především směsí semen (proso,oves-je možné použít ovesné vločky,travní semena, je možné jim dát i kousek sladkého piškotu) ale i těmto mravencům je však také třeba přidávat masitou stravu (hmyz).Zato med zrnojedi většinou nepřijímají. Dalšími mravenci s velmi specifickými nároky na potravu jsou již zmínění Atta a Acromyrmex, kteří se živí pouze houbou, kterou pěstují ve svých komorách. Pro růst této houby je třeba těmto mravencům podávat čerstvé listí. Mravenci Acromyrmex berou podle mých zkušeností nejochotněji listy ostružiníku,šeříku a javoru.



Přeji tedy úspěšný chov mravenců a pokud jsem něco opomněl, nebo máte nějaké dotazy můžete mi napsat na E-mail:polyergus@post.cz
Václav Skoupý